Starého psa novým kouskům nenaučíš… opravdu věříte, že to je pravda?

„Není nic vznešeného na tom, být lepší než jiní. Vznešenost je v tom být lepší, než jsi byl včera.“

Robin Sharma: Mnich, který prodal své ferrari

 

Ať se Vám to líbí nebo ne, pořekadlo „starého psa novým kouskům nenaučíš“ bývá často používáno jako výmluva, aby člověk nemusel měnit zaběhnuté činnosti, myšlení, chování atp. Změna totiž stojí námahu, kterou řada lidí není ochotna věnovat, ačkoliv za vynaloženou energií se může schovávat obrovská odměna.

Řeč je o zvycích, které nás provázejí celým životem. Zvyk či návyk je něco jako vyšlapaná cestička, kterou se vydáváme, když se věnujeme rutinním činnostem. Jak vypadalo vaše dnešní ráno? Dělali jste vše jako obvykle včetně pořadí činností? Kterou botu jste si zavazovali jako první? Co jste řekli rodině, když jste se s nimi loučili při odchodu do práce? Vsadím se, že ať jste udělali cokoliv, bylo to cokoliv stejné s tím, co jste udělali minulý pracovní den i dny před tím.

Jak vlastně zvyk vniká?

 Lidský mozek má neuvěřitelnou vlastnost šetření „zbytečné“ energie díky jeho části, kterou vědci nazývají bazální ganglia. Bazální ganglia jsou nevrchnější vrstvy mozku nejblíže kůži a z pohledu evoluce jsou považovány za nejmladší. Zde se „vyšlapávají cestičky“ našich opakovaných činností, myšlení, chování atd.

Mozek vyvinul takovou funkci proto, aby nemusel plýtvat zbytečnou energií např. k tomu, abychom vědomě museli dělat krok po kroku, abychom došli do koupelny, otevřeli zubní pastu, přiměli prsty k tomu, aby vymáčkly z tuby pastu na kartáček a miliardy takovýchto podobných činností. Díky tomu, že mozek umí téměř jakoukoliv činnost převést na zvyk, může si čas od času odpočinout. My se pak můžeme soustředit na věci důležitépotřebné a funkce mozku se tak stává velmi efektivní.

Když se vytvoří zvyk, mozek se přestane podílet na rozhodování

Když se podíváte na běžný pracovní den, kolik činností se spouští automaticky, bezmyšlenkovitě? Často lidé říkají, že když ráno přijdou do práce, zapnou počítač, uvaří si kávu/čaj, podívají se, co je přes den čeká, přečtou si na internetu, co je nového a po čase se pouští do práce. Rutina. I běžných pracovních činností je celá řada, které se „dějí“ automaticky, tak trochu bez našeho vědomí. Ano, je to tím, že jsme určité činnosti opakovali a staly se zvykem.

Zvyky, pokud jsou nám jsou prospěšné, jsou neuvěřitelnou úsporou času a energie

 Problém je v tom, že lidský mozek nerozpozná dobrý zvyk od špatného. Navíc se zvyky vytvářejí bez našeho svolení. Závislost mozku na automatických rutinách může být i nebezpečná.

Stejně tak jako zvyky pomáhají, tak nám i škodí

Když se totiž některé procesy dějí v nevhodnou dobu pouze automaticky, může nám hrozit nebezpečí v například v podobě rychle jedoucího auta, když se třeba potřebujeme otočit či vycouvat. Nebezpečí si do určité míry můžeme představit také v podobě unáhlené emociální reakce na rozčíleného kolegu, ať už si tím zaděláváme na budoucí infarkt nebo se s ním „jen“ pohádáme a zhoustne tím pracovní atmosféra.

Škodlivý návyk neboli zlozvyk bývá často zdrojem všelijakých problémů. Někteří lidé si „vypěstovali“ návyk paniky, když se na ně „sesype“ mnoho věcí najednou nebo opětovat agresivní komunikaci při styku s agresivním partnerem. Takových příkladů můžeme najít celou řadu. Společným jevem všech zlozvyků je, že nám vůbec neprospívají a nic nepřinášejí.

Naštěstí náš mozek umí zlozvyk „zničit“, pokud se rozhodneme proti němu “bojovat”. V opačném případě se bude stejný vzorec chování opakovat pořád dokola (a jak už víme, mozku je jedno, zda nám zvyk škodí či prospívá).

Jak zahájit “boj”?

Každá automatická činnost (zvyk-návyk-zlozvyk) je spuštěna tzv. podnětem. Pokud víme, jakého zlozvyku se chceme „zbavit“, musíme zahájit pátrání po tom, co spouští rutinní akci. Pokud si rádi večer pochutnáváte na brambůrkách u puštěné televize, je pravděpodobně vaším podnětem sezení u zapnuté televize. Známe-li podnět, máme částečně vyhráno. Důležité je ovšem poznamenat, že na konci automatické činnosti neboli zvyku, vás může čekat odměna. Odměna je něco, díky čemu se cítíme lépe. Při výzkumu u lidí, kteří se rozhodli chodit do posilovny, kam dříve nechodili, vědci zjišťovali, nejen proč se lidé rozhodli cvičit, ale proč se do posilovny neustále vracejí. Zjistili, že lidé chodí pravidelně do posilovny proto, že se po cvičení cítí svěže a plní energie. A právě tato odměna je vede k tomu, aby pravidelně cvičili.

Vědci však zjistili, že samotná odměna ještě není zárukou, že si vytvoříme nový zvyk. Pouze když mozek bude odměnu očekávat, stane se nová činnost zvykem. To znamená, že podnět, který spouští automatickou činnost musí také odstartovat “bažení”. Právě kvůli bažení po pocitu energie a svěžesti chodí lidi do posilovny zas a znova.

Jak je to tedy s pořekadlem „starého psa novým kouskům nenaučíš“?

Na základě poznatků vědy je pravda, že kdokoliv může změnit jakékoliv své zvyky, nemá-li mozek poškozený nemocí či úrazem. A tak tedy: Máte-li mozek zdravý a zároveň zlozvyky, které vám „otravují“ život, věřte, že najdete-li formu bažení, podaří se zlozvyk „přeprogramovat“ novým zvykem, prospěšným nejen vám, ale nakonec i vašemu okolí. Pak už jen vymyslet podnět, který zvyk spustímáte vyhráno. Ano, zní to jednoduše, podotkne spousta lidí a ještě více lidí řekne (už to slyším), „ale hůř se to dělá“. Ano, těžké to je, ale jen do té míry, jak těžké si to uděláte!

Protože, když budete chtít, tak to zvládnete!

Mou radostí a vášní je motivovat lidi ke změnám v jejich životě, učit je techniky, jak žádoucích změn dosáhnout a předávat jim vyzkoušené návody, které je dovednou k cíli. Jsem autorkou e-booku Za vším hledej sebe >> a dalších e-booků v oblasti rozvoje osobnosti >> Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů