Petra ŠimkováPosloucháte šestou epizodu podcastu Za vším hledej sebe a čtvrtý díl, ve kterém si představíme posledních pět tipů pro vaši vnitřní motivaci, které jsou inspirovány Leem Babautou. Předchozích 15 motivačních tipů najdete v předchozích epizodách.
Jdeme na ně – poslechněte si je stisknutím tlačítka play v kolečku, nebo čtěte dále.
Tip #16 – Vizualizujte si svůj cíl jasně alespoň chvíli každý den
Vizualizace – mentální obraz a představa – vašeho cíle/výsledku je jednou z ingrediencí úspěchu. Zkuste si na chvilku zavřít oči (pokud zrovna neřídíte auto a můžete) a představte si úplně přesně a detailně:
- jak je váš výsledek/cíl úspěšný,
- jak bude vonět, „chutnat“,
- jak bude barevný,
- jak se budete cítit.
- Kde budete, až dorazíte do cíle?
- Jak budete vypadat?
- Co budete mít na sobě?
Vytvořte si mentální obrázek nejjasněji, jak jen můžete. Pokud ho ve své mysli vidíte, od teď si svůj obrázek představujte každý den alespoň chvíli. Je to skvělý způsob, jak si dlouhodobě udržet vnitřní motivaci. Funguje to proto, že v okamžiku, kdy máte jasnou představu, kam chcete dojít, vaše mysl podvědomě vyhledává cesty, jak se ke svému cíli dostanet.
Můj cíl je vlastně nekonečný. Sice jsem si dala cíl uběhnout pět kilometrů v kuse, když jsem s běháním začínala, ale mým cílem je de facto běhat pravidelně a pořád, dokud mi to tělo i zdraví dovolí.
Když zavřu oči, vidím sebe, jak běžím u nás u lesoparku lehce jako laňka ?, usmívám se, cítím se báječně a mám hodně energie. Na sobě mám své běžecké kraťasy a svítivé tričko, moje oblíbené boty a šedou kšiltovku. Prostupuje mnou báječný pocit, který ve svém obrázku prožívám. A hádejte co? Když si tento obrázek vidím ve své mysli, mám chuť si zavázat tkaničky a běžet. A o to tu v tomto tipu běží.
Tip #17 – Pište si deník
Pokud jste příznivci vedení deníku nebo nějakých zápisků, pak vám denní zápisky poslouží jako obrovský motivátor.
Do deníku byste neměli psát jen to, co jste za daný den udělali, ale hlavně, co se vám honilo hlavou, jak se vám dařilo, jak jste se cítili, jaké chyby jste udělali a co byste mohli udělat jinak a lépe. Nemusíte psát slohová cvičení, pište krátce, stručně. Psaní pomáhá tříbit si myšlenky a podporuje tvorbu nápadů.
Je fakt, že u běhání si deník nepíšu. Tento motivační tip u běhání zrovna nepoužívám.
Nicméně psaní používám v okamžiku, kdy si potřebuji srovnat myšlenky, přijít něčemu na kloub, nechat k sobě proudit nápady, novoty a nebo mi psaní pomáhá, když jsem třeba naštvaná.
To jsem pak schopná popsat spoustu papírů. Dodržuji při psaní jedno důležité pravidlo. Píšu naprosto všechno, co se mi honí hlavou. Necenzuruji, nekritizuji. Píšu všechno. Nikdo to po mě nečte, mnohdy ani já, tak je jedno, co tam bude. Hlavně, že mi psaní pomůže najít řešení, přijít na nápad.
Tip #18 – Vytvořte si přátelské, vzájemně se podporující soutěžení
Od přírody jsme soutěživí, někteří více, někteří méně. Využijte této výhody, kterou jako lidské bytosti máme, a dodejte si palivo na cestu za vaším cílem.
Jestli máte parťáka do posilovny nebo pro svůj cíl, máte všechno, co potřebujete, abyste mohli zdravě soutěžit. Můžete sledovat, kdo uběhl více kilometrů, ušetřil více peněz, udělal více sedů-lehů, kdo jak ztrácí na váze, má lepší břišáky J nebo méně centimetrů v pase.
Ohlídejte si, aby, vaše vzájemné cíle byly vyvážené a soutěž tím pádem férová. Vzájemně se pak podporujte a povzbuzujte. Když totiž budete povzbuzovat druhé, povzbudíte i sami sebe.
Chodím běhat sama, dříve mě občas doprovázely děti na koloběžce nebo kole, ale ve většině případů jsem na to sama.
Ale mám řadu známých, které sleduji v aplikaci, kterou používám. Tam se navzájem podporujeme, dáváme si lajky, okomentujeme si běh atp.
Už jen to, že vidím, že někdo z mých známých byl zase běhat, mi v duchu říká: „Vidíš, jdi taky, ať nejsi pozadu.“
Tip #19 – Zavažte se veřejně
To je funkční trik na spoustu lidí. Jestli patříte mezi ně, můžete třeba napsat článek nebo post na Facebook, ve kterém vykřičíte do světa, že hodláte toho a toho dosáhnout. Veřejný závazek pomáhá řadě lidí pokračovat.
Když jsem začala běhat, raději jsem o tom veřejně nemluvila. Řekla jsem o tom manželovi a sestře. Nevěděla jsem totiž, zda si běhání zamiluji, protože jsem ho od dob základní školy doslova nesnášela.
A tak jsem se chtěla vyvarovat toho, že budu někomu vyprávět, proč jsem s tím přestala, když se mě zeptá, jak jsem daleko.
Postupem času jsem ale své běžecké seance sdílela. Moje chytrá aplikace totiž sdílela mé běhy na Facebooku. Po čase jsem se dozvěděla od známých, že ví, že běhám a že mě obdivují, kde na to beru čas. S radostí jsem jim vyprávěla, jak si čas, kterého mám málo, pro své běhání vytvářím. Že když si ho vytvořit chci, tak si ho udělám.
Jestli chcete, vyzkoušejte tento tip. Díky moderním technologiím není složité vykřičet do světa svůj záměr. Můžete pro něj najít parťáky, podporovatele, a to vám pomůže na cestě za vaším cílem.
A poslední tip, který uzavře celou sérii je
Tip #20 – Zachovejte si pozitivní přístup
Hlídejte si, co se vám honí hlavou. Mějte pod kontrolou své myšlenky. Uvědomujte si, co si ve své hlavě „povídáte“. Všichni k sobě mluvíme vnitřním hlasem vlastně pořád. Mnohdy si ale tyto vnitřní rozhovory neuvědomujeme.
Začněte poslouchat svůj vnitřní monolog, protože pokud uslyšíte něco negativního a nežádoucího, je velká šance, že si toho všimnete a utnete to.
Proaktivně přemýšlejte nad tím, co chcete, aby se vám honilo hlavou a jak chcete, aby daná situace vypadala. Pozitivní přístup má magickou moc a zvlášť v případě, že chcete něčeho dosáhnout. Překážky na cestě se vždycky objeví, pokud si ale zachováte pozitivní přístup, budete mít větší šanci, že najdete způsob, jak je překonat.
Mysl totiž věří tomu, co do ní vkládáte. Proto si na to dávejte pozor.
Vždy myslím na to, jak mi běhání pomáhá, co vše mi přináší. Když se mi honí hlavou, jak moc se mi nechce a zda to všechno má vůbec cenu, vždyť ze mě žádný maratónec nebude, řeknu si v hlavě: „Stop, toto nechci.“
Okamžitě si vzpomenu na pocity, které zažívám, když se po běhu vrátím domů. Pocity lehkosti a vítězství nad sebou sama. Vzpomenu si, že jsem ještě před několika lety neuběhla skoro nic a dnes už běhám pětku nebo desítku s přehledem.
Vnímám to tak, že pro tyto pocity naplněnosti, pohody a štěstí má smysl pokračovat dál. Překážky jsou tu od toho, aby mě zocelily a posunuly.
Obecně vnímám překážky jako lekce, které nás mají trénovat a učit. Proto jsem za ně čas od času i vděčná. Čím víc překonaných překážek, tím více síly.
Zachovejte si pozitivní přístup, pomůže vám vytrvat.
Společně s touto epizodou jsem vyčerpala všech dvacet motivačních tipů. Věřím, že se vám některý z nich zamlouvá a pomůže vám. Pokud opravdu ano, mělo smysl jednotlivé epizody týkající se motivačních tipů natočit.
Pokud vás zajímá více z osobnostního či profesního rozvoje, přijměte pozvání na můj web petrasimkova.cz. Najdete tam blog, e-knihy, MP3 nahrávky – a to vše pro vaši vnitřní pohodu, klid a taky motivaci ?
