Petra ŠimkováUž pracujete na svých snech nebo oblíbených činnostech a občas se vám z nějakého důvodu nechce? Vyprchalo z vás počáteční nadšení a pokračování v započaté cestě je více než těžké?
Vyzkoušeli jste prvních šest tipů, jak motivovat sebe sama, a stále potřebujete víc?
Jestli vás můžu uklidnit, je to normální a běžný průběh jakékoliv činnosti, která vede k lepším zítřkům. Je normální, že z člověka vyprchá motivace, často zapochybuje, jestli dělá správně. Pochybnosti jsou dobrá věc, jsou nás totiž schopny dotlačit dopředu. Jen jim nesmíme podlehnout.
Ať už jste se pustili do čehokoliv, jedno je jisté:
Tip #7 – Najděte si v činnosti zálibu
Pokud chcete zhubnout, uběhnout pět kilometrů naráz, jíst zdravě, rozjet podnikání a nevím, co ještě všechno, čeká vás jisto jistě těžká práce. Těžká práce znamená velkou námahu (nejen fyzickou), a proto je důležité si ze svých aktivit udělat zálibu. Když je totiž budete vnímat jako odměnu, začnete se na ně těšit.
Když jsem začala běhat, začala jsem se zhruba po prvním měsíci na každý další běh těšit. Běhám v průměru třikrát až čtyřikrát týdně. Snažím se dodržovat pravidelné dny, pokud je to alespoň trochu možné. Vždy se na každý další běh těším, protože vím, že mi přinese příjemné pocity a energii, která je k nezaplacení. O vzrůstající fyzické kondici nemluvě.
Původně jsem měla za cíl uběhnout pět kilometrů na jeden zátah, ale také jsem věděla, že je pro mě důležitější se pravidelně hýbat. Začala jsem se tedy soustředit primárně na pravidelný trénink bez ohledu na to, jaké mám momentálně výsledky. Prvotní je pro mě mít z běhání radost a požitek. Musím se u něho cítit dobře. Díky tomu jsem si v běhání našla zálibu a zas a znova ho chci opakovat. Uběhnutí pěti kilometrů byl pak příjemný vedlejší efekt. Dnes už trénuji na svou první desítku. 😀
Asi jako každý, který se pustí do nové aktivity, jsem chtěla mít výsledky ihned. Tlačila jsem na pilu, jenže výsledky se dostavovaly strašně pomalu, dokonce se jednu chvíli zastavily na jedné hodnotě.
Tip #8 – Spěchej pomalu, dostaneš růže
Řada z nás chce vidět výsledky svého snažení co nejrychleji. V dnešním uspěchaném světě, kde můžeme mít mnoho věcí téměř okamžitě, je těžké být trpělivý. Cíle ale nedosáhneme přes noc. To je velmi důležité mít na paměti. Pokud se s tím nechcete smířit, raději se do ničeho nepouštějte.
Když se zase vrátím na své běžecké začátky, tak si vzpomínám, jak jsem si myslela, že hned napoprvé musím uběhnout třeba i kilometr v kuse. Jenže moje tělo nebylo na takovou zátěž zvyklé. Bylo sice zvyklé chodit, protože chůze patří mezi mé oblíbené činnosti, ale běh pro něj byl najednou extrémní zátěží. A tak řeklo dost a od běhání mě drželo v uctivé vzdálenosti dobré dva měsíce.
Natáhla jsem si šlachy na obou nohách, které byly zvyklé chodit převážně na podpatcích. Nohy mi řekly: „Dost, musíš změnit přístup, přepískla jsi to.“ Měla jsem dva měsíce na to, abych si o běhání něco nastudovala a dozvěděla se o něm více. Udělala jsem to. Přečetla jsem několik knih a hledala na internetu.
Když se šlachy daly do pořádku, začala jsem běhat znovu, zvolna, postupně, tentokrát už vyzbrojena radami zkušenějších. Hlavně netlačit na pilu. Od té doby jsou šlachy navyklé a jediné, co mě občas bolí, jsou svaly, kterým dám delší vzdáleností zabrat.
Přísloví „Trpělivost přináší růže“ zde platí dvojnásob, a „Spěchej pomalu“ jakbysmet.
Jaké máte zkušenosti vy? Podělte se o ně v komentářích pod článkem.
PS: Devátý tip najdete TADY>>>
