Petra ŠimkováNa začátku prázdnin jsem se zúčastnila schůzky v jednom pražském pětihvězdičkovém hotelu. Vedení hotelu mělo zájem o vzdělávání pracovníků recepce a restaurace. Že prý dělají svou práci jen proto, aby si vydělali peníze a že je jinak práce příliš nezajímá. Nedařilo se jim změnit jejich přístup a už nevědí, jak na ně. Odnášejí to zákazníci a tím pádem celý hotel. Paní ředitelka po mě chtěla, aby zásady komunikace se zákazníkem slyšeli hlavně od někoho jiného, nezúčastněného.
Na konci schůzky mi řekla: „Budete to mít s nimi těžké, protože nemají k práci pozitivní postoj. Nepřesvědčíte je.“
Ano, nepřesvědčím, honilo se mi hlavou. V tom má naprostou pravdu. Pokud někdo zaujímá určitý postoj, ať už k práci či jiným skutečnostem, jen těžko jeho postoj změníte pouhým přesvědčováním. Přesvědčování totiž v tomto případě nefunguje. Je to pouze plýtvání energií, časem a celkově to vzájemnému vztahu neprospívá. Nemůžete totiž přimět někoho ke změně názoru, pokud to on sám nechce.
Jak to udělat, aby chtěli
Přesto se mi ale daří na mých seminářích přimět lidi ke změnám postoje. Jak to dělám? Prozradím vám trik, který používám na začátku téměř každého semináře. Z čtrnáctileté zkušenosti lektorky a trenérky vím, že řada lidí přichází na semináře se svými zakořeněnými návyky (spíše zlozvyky), které jim do určité míry fungují, resp. jsou jim pohodlné. Navíc je třeba na školení pošle šéf proti jejich vůli. Pak se setkají s lektorkou, která je bude učit něco nového, o co nemají zájem. Pro negativně naladěného účastníka úplné peklo a zkažená nálada hned po ránu.
Zásada číslo jedna: NETLAČTE.
V drtivé většině platí pravidlo: “Čím větší tlak vyvíjíte, tím více druhá strana odolává. Čím více síly používáte, tím více odporu se vám vrací.“
Zásada číslo dvě: NALIJTE SI ČISTÉHO VÍNA – pojmenujte situaci zcela otevřeně.
Např.: „Říkáte, že jste na dnešním školení proto, že vás poslal šéf a nevíte proč. Zřejmě k tomu měl nějaký důvod.“
Zásada číslo tři: PŘENESTE NA NĚ ODPOVĚDNOST – popište druhé straně, co z toho bude mít, když se aktivně zúčastní a naučí se dané postupy či dovednosti.
Často účastníkům říkám: „Je jen na vás, co si z dnešního školení odnesete. Já jsem tu od toho, abych vám ukázala způsoby, cesty, techniky, motivovala vás ke změně, ale jen VY ROZHODNETE, zda se u vás něco změní či ne. JE TO NA VÁS.“
Netlačím, nepřesvědčuji, jen ukazuji možnosti a nechávám druhého, aby se rozhodl sám. A ve většině případů se dotyčný sám rozhodne pro změnu přístupu a sám začne spolupracovat. Dojte k tomu proto, že nevyvíjím tlak, do ničeho ho nenutím. Navíc, když vidí druhé, jak spolupracují, pomůže mu to k obratu. Mám zkušenosti s tím, že čím větší negativista je účastník na začátku semináře, tím spokojenější je pak na jeho konci.
Nechte druhým prostor, oni sami postupně přijmou a pochopí výhody a přínosy toho, k čemu je chcete přimět. Někomu to trvá krátce, někomu déle.
Důležité je, že MUSÍ SAMI CHTÍT.
Ať se daří 🙂
A co funguje vám? Podělte se se mnou o své zkušenosti a postupy do komentářů.
