Když se nás někdo zeptá, jak se máme a upřímně se o nás zajímá, obvykle odpovíme tak, jak náš stav odpovídá momentální stavu mysli. Lidská mysl má vlastnost, díky které (nebo spíše bohužel kvůli které) hodnotíme svůj život podle aktuální nálady. Efekt nedávnosti nám často zatmí, v lepším případě rozsvítí, naše dlouhodobé prožívání. Když se však hlouběji zamyslíme nad tím, co se v našich životech odehrává, zjistíme, že ve většině případů se dějí samé dobré „věci“ (které často vnímáme jako samozřejmost a tudíž si jich nevšímáme) a že je daleko méně chmurných a nevydařených momentů, kvůli kterým ale rozšiřujeme negativní cítění na celek. Už jen skutečnost, že si právě toto uvědomíme, nám pomůže změnit celkový pohled na svoje bytí a prožívání.
Když už víme, že lidská mysl hodnotí náš celý život podle aktuální nálady, můžeme udělat okamžitou změnu. Jak okamžitě změnit náladu a stav mysli? Např. si můžeme cíleně vzpomenout na něco hezkého, co se nám povedlo, co máme rádi, na co jsme pyšní, čeho si vážíme atp. Zanedlouho pocítíme příjemné změny. Zkuste a uvidíte!
Richard Wiseman ve své knize 59 vteřin popisuje, že stačí necelá minuta denně a budeme se cítit celkově šťastnější. Jak je to možné? Právě pravidelné připomínání pozitivních momentů subjektivně zvyšuje pocit štěstí. Navíc si zlepšujeme paměť díky aktivnímu připomínání daných událostí. Znamená to, že zabijeme dvě mouchy jednou ranou….. To za to stojí!
Jak to ale udělat? Princip je jednoduchý. Každý večer si cíleně vzpomeneme na cokoliv pozitivního, co se uplynulý den událo. Stačí obyčejná maličkost, jako např. jsme se srdečně s někým zasmáli, či jsme pustili starší paní v autobuse sednout a nebo jsme měli radost, že svítilo sluníčko. Může to být i něco sofistikovanějšího, např. úspěšně zvládnutá prezentace, nebo uzavřený obchod. Zkrátka by to mělo být něco, z čeho máme upřímnou radost a události či skutek nás „pohladil“ po duši. Každý den se vždy něco takového stane! I v těch nejchmurnějších dnech se stane něco, co nás potěší. Důležité je si na to vzpomenout!
Věnujeme-li připomenutí pozitivního okamžiku každý den necelou minutu, zjistíte, že návratnost této nepatrné časové investice je obrovská. Kdo by se nechtěl cítit šťastnější s minimální námahou? A navíc, když si z pravidelného připomínání pozitivních momentů vytvoříme návyk (stačí na to tři týdny), nemusíme k dané činnost vynakládat pražádnou energii. Náš mozek nám připomene pěkný okamžik úplně sám :-).
Šťastných chvilek není nikdy dost, a proto si zaslouží, abychom si je déle pamatovali. Když je ještě každý den zaznamenáme do notýsku, zůstanou nám uchovány pro případ, kdy si budeme potřebovat zvednout okamžitě náladu. Pořiďte si notýsek, ideálně malý denní diář, abyste zároveň měli kontrolu nad tím, že každý den poctivě píšete. Po čase nasbíráte tolik pozitivních momentů z vašeho života, že se sami budete divit! Když se stane, že se budete cítit mizerně, dejte si dávku pozitivizmu. Listujte se svých zápiscích a po čase se začnete usmívat ba dokonce smát. Samotný usměv či smích vám změní náladu a vše, co vypadalo černě, už bude mít světlejší barvy.
Pořídila jsem si takový notýsek, když jsem se s těmito informacemi setkala. Proč to nezkusit? Mám ráda efektivní způsoby – malá investice, velké výsledky. A toto vypadalo slibně. A protože štěstí není nikdy dost, začala jsem poctivě psát. Při zpětném pohledu na své zápisky je mi opravdu veselo. Např. 31. října jsem si poznamenala:
Jásala jsem, když jsem si zkoušela, jak se pohybují postižení na vozíku a vozík se naučila ovládat – na výstavě Naše cesta.
Policista nám odpustil pokutu za parkování a laškoval u toho s námi.
Smáli jsme se s manželem, když mi musel na příkaz policie koupit kytku, když nám policista odpustil pokutu za špatné parkování. A protože mi jí od našeho výročí svatby „dlužil“, měla jsem radost o to větší 🙂 .
Zapisuji si cokoliv, co mi v uplynulém dni udělá radost. Od svítícího sluníčka, přes úspěch mých synů ve škole, úsměvu mého muže až po hotové úkoly do práce. A je to skvělé, vřele doporučuji. Antidepresiva ZDARMA a stále při ruce!!!!!!!
Americký psycholog Martin Seligman byl požádán americkým generálem Johnem Caseyem, aby snížil počet posttraumatických stresových poruch, depresí a následných sebevražd vojáků americké armády. Seligman po zkoumání tamního vysoce stresujícího prostředí vojákům doporučil si vést deníček pozitivních momentů. Měli za úkol si každý večer zapisovat cokoliv, co se jim přihodilo a bylo spojeno s pozitivní emocí. Cokoliv, i zdánlivé banality a maličkosti. Po čase sebevražd ubylo a celkový psychický stav vojáků se zlepšil. Nakonec z tohoto pokusu vznikl rozsáhlý výzkum.
Pozitivní „deníček“ můžete pod názvem Flow lístek v jiné formě najít v knize Konec prokrastinace od Petra Ludwiga. Kromě klasických papírových verzí typu denní diář (koupila jsem si malý, velikosti A7, aby se mi vešel do kabelky), najdete řadu aplikací na internetu, např. www.flow-list.cz, který Vám může i připomenou, když byste náhodou zapomněli zaznamenat pozitivní událost.
Ať už využijete digitální či analogovou formu „pozitivního deníčku“, věřím, že Vás zapisování nakonec začne bavit, protože přináší do života radost.
A protože tento článek mám hotový a jsem za to moc ráda, hned si to jdu do deníčku napsat 🙂 .
Inspirace na výše uvedené téma:
Wiseman, Richard: 59 vteřin. Nakladatelství ANAG, 2011
Ludwig, Petr: Konec prokrastinace. Jan Melvin Publishing, 2013