O víkendu jsem se zúčastnila s našimi dětmi florbalového turnaje coby fandící a podporující rodič. Seděla jsem na tribuně a držela všechny palce, co jsem měla. A nebyla jsem sama. Většina přítomných rodičů dělala totéž. Až na pár z nich. Jeden tatínek z klubu z nejmenovaného středočeského města během zápasu, ve kterém hrál „náš“ tým proti jejich, doslova řval: „Co děláš?“ „Proč neběháš?“ „Musíš běhat!“ „Hejbej...
Stává se vám, že když se o něco příliš snažíte, lidi i okolnosti vám hází klacky pod nohy? Možná už jste ve svém životě zažili situace, které se nevyvíjely podle vašich představ, protože jste o ně tolik usilovali, hodně „tlačili na pilu“, že jste jejich vývoj naopak zbrzdili. Energie, kterou jste ze sebe dávali, byla přespříliš. Před časem jsem četla...
Jsem celkem normální lyžařka. Žádný mistr světa, ale také žádný začátečník. Lyžuji ráda a vždy se sama při sjezdu „trénuji“ – vědomě přenáším váhu, jsem v předklonu apod. Jezdí se mi tak dobře, užívám si vědomou jízdu a hlavně se pořád ve sjezdu zlepšuji. O to více mne to pak baví, však to znáte… Předevčírem při jednom takto vědomém sjezdu...
Jaké činnosti ve svém životě MUSÍTE dělat? A jakou radost vám přinášejí? V minulosti jsem si „otravovala“ náladu činnostmi, které jsem prostě MUSELA udělat, ať už jednorázově, či pravidelně. Nijak jsem nepřemýšlela nad tím, že je možné dělat to, co MUSÍM, s radostí. Trvalo mi dlouho, než jsem přišla na to, jak si zpříjemnit činnosti, které MUSÍM udělat. Je...
Když se nás někdo zeptá, jak se máme a upřímně se o nás zajímá, obvykle odpovíme tak, jak náš stav odpovídá momentální stavu mysli. Lidská mysl má vlastnost, díky které (nebo spíše bohužel kvůli které) hodnotíme svůj život podle aktuální nálady. Efekt nedávnosti nám často zatmí, v lepším případě rozsvítí, naše dlouhodobé prožívání. Když se však hlouběji zamyslíme...
Co se vám honí hlavou, když uvažujete, přemýšlíte? Spousta z nás se velkou většinu času zabývá tím, aby se něco nestalo, děláme si starosti, necháváme si ukládat do podvědomí negativní informace z médií a pak se těmito zprávami zabýváme. Naše mysl se tak orientuje na negativa, která k nám přicházení z vnějšku. Zabýváme se jimi často úplně zbytečně, protože stejně nic v danou chvíli...
V době, kdy jsem se od lékařů dozvěděla, že mám nevyléčitelnou nemoc a že mi de facto není pomoci jinak, než mne udržovat v aktuálním stavu, jsem hodně tápala a nevěděla kudy kam. Začala jsem hledat způsoby, jak si pomoci. Nebyly to jen způsoby lékařské či léčitelské, ale hlavně způsoby mentální či duchovní. V životě zastávám názor, že všechno jde, když...