O zhrouceném životě a bezedné studni

Život mi před očima skončil. Zhroutil se jako domeček z karet. I přes to, že jsem několik let nevěděla, co se se mnou děje, proč jsem tak zhubla, neměla chuť k jídlu a chytla každý bacil, co letěl kolem, jsem věřila, že je vše v pořádku.

A nebylo. Diagnóza zněla jasně: „Čeká vás dialýza, máte téměř nefunkční ledviny. Buďte ráda, že máte dvě děti, dnes už byste je neměla. Až začnete chodit na dialýzu, zařadíme vás na čekací listinu a když budete mít štěstí, dostanete novou ledvinu. Ta se vám ale ujmout nemusí, takže je možné, že budete chodit na dialýzu po zbytek života.“

Měla jsem informace, co znamená chodit na dialýzu: třikrát týdně trávit v nemocnici hodiny a hodiny, únava, otupělost, drsná dieta a těsně před dialýzou i tělesný zápach. Budoucnost jako vymalovaná. Doma dvě malé děti, starší těsně před nástupem do první třídy.

Život se mi zhroutil před očima, aby nyní mohl být vystavěn do větších výšin než kdykoliv před tím.

Dnes je to přesně pět let, kdy mi v motolské nemocnici „vybarvili“ mojí budoucnost. Život se mi zhroutil před očima, aby nyní mohl být vystavěn do větších výšin než kdykoliv před tím.

Trvalo mi asi devět měsíců, než jsem se s novou situací naučila žít a převzala život do vlastních rukou. Přestala jsem se vymlouvat, dávat vinu všemu a všem okolo a konečně začala řídit svůj život a tím i své zdraví. A víte co, FUNGUJE TO.

Posledních pět let pro mě bylo přelomových. Díky tomu, co jsem se dozvěděla 1. srpna 2012, jsem konečně začala VĚDOMĚ žít. Díky tomu

• vznikl můj web, na kterém čtete tento článek a který pomáhá druhým k vědomé spokojenosti,
• roztlačila pomalu jedoucí podnikání,
• napsala zatím čtyři e-booky – jeden z nich, Za vším hledej sebe, je právě založen na „tragédii“, která mi změnila život, obohacen poznatky z psychologie, koučování a mé lektorské praxe,
• našla jsem ve své práci poslání a jsem šťastná, že prostřednictvím načerpaných znalostí a zkušeností mohu předávat know-how druhým, aby se jim lépe žilo a pracovalo.

Poznala jsem a hlavně pochopila, že pokud se člověku v životě člověku stane něco opravdu zlého, ve skutečnosti je to DAR. DAR, který vám otevře oči, nabídne jiný úhel pohledu a přeskládá životní priority.

Naučila jsem se toho hodně a stále zjišťuji, kolik toho ještě nevím. Studnice moudrosti je zkrátka bezedná, za což jsem ráda, protože jaký by to byl život, když by člověk všechno věděl a všechno znal… 🙂

Děkuji, že čtete tento článek, děkuji, že mne sledujete na Facebooku, děkuji, že čtete e-booky. Je to pro mě signál, že jdu správným směrem.

DÍKY.