Víte, že myšlenky v naší hlavě nevznikají zcela logicky? I když si myslíme, že ano, není tomu tak. Naskakují si, mršky, jak chtějí. A nejčastěji bez logiky. Anebo s ní?
Poslechněte si novou epizodu podcastu Za vším hledej sebe ⬇⬇⬇
nebo pokud raději čtete, pokračujte ve čtení ⬇⬇⬇
Ve dvanácté epizodě se podíváme na mé velmi, ale velmi oblíbené téma. Myšlenkové mapy, které používám téměř denně. Na přemýšlení, plánování, rozhodování, řešení problémů a ještě celou řadu věcí.
Jak je to tedy s logikou našich myšlenek, když nad něčím přemýšlíme?
Tak schválně. Co vás napadne, když se řekne hliník? Že by hláška o tom, že se odstěhoval do Humpolce ?? Nebo když slyšíte cokoliv jiného, vybaví se vám konkrétní vzpomínka, která s daným slovem či souslovím souvisí?
Naše myšlení je tzv. asociační, což znamená, že jednotlivé myšlenky se libovolně vážou na předchozí, i když to vypadá na první pohled jako něco zcela nelogického. Ale nelogické to rozhodně není, přesně tímto způsobem náš mozek funguje. Může být pro nás velmi užitečné tyto úžasné schopnosti mozku využívat.
Možností je celá řada, ale jednu, na kterou nedám dopustit, je právě již zmíněné myšlenkové mapování. Možná už jste nějakou myšlenkovou mapu viděli. Osobně jich mám nespočet a vždy mi moc pomáhají.
Například když:
Myšlenková mapa je nástroj mozku. Takto jí pojmenoval propagátor map Tony Buzan. Pán, který v roce 2019 opustil náš svět, myšlenkové mapy zhmotnil do nynější podoby a propagoval po celém světě. Vydal o nich mnoho knih, které byly vydány v mnoha jazycích a také v češtině.
Myšlenkové mapování není nic nového. Využívali ho např. Leonardo da Vinci, Albert Einstein, Michelangelo, Thomas Edison, sir Isaac Newton, sir Winston Churchill a další.
Občas se mi stane, že se mě někdo zeptá: „Jak se v tý mapě vůbec orientuješ, to vypadá jako totální chaos.“ Lidem, kteří jsou zvyklí na lineární způsob zapisování a používají tabulkové procesory, se myšlenková mapa může zdát jako změť nesouvisejících hesel/ myšlenek/výrazů. Na první pohled nevidí, že to není žádný chaos, ba naopak, že jde o propracovaný systém.
Rozumím tomu, také jsem to tak měla, než jsem si mapu „osahala“ a přišla jí na chuť. Dnes už bych neměnila. Jde o to pochopit princip map, vyzkoušet si je na reálném tématu a zjistit, co všechno umí. Pokud si ji párkrát vyzkoušíte, porozumíte jejím principům a především zjistíte, v čem vám může pomoci.
Pro samotnou tvorbu vám mnohdy bude stačit papír A4 nebo větší a tužka či propiska. Když budete mít při ruce pastelky, fixy či zvýrazňovače, tím lépe, ale není to podmínkou.
Výhodou myšlenkové mapy je, že můžete přeskakovat mezi podtématy, jak se vám zachce. Právě proto, že naše myšlení je asociační, můžete své myšlenky a nápady zapisovat na takové větve k takových podtématům, ke kterým patří. Můžete zkrátka „skákat“ z jedné větve na druhou a jiné další. Libovolně.
Díky skákání se vám začnou vytvářet souvislosti, které na první pohled nejsou patrné. Větve vedou k určitým nápadům a postupně vám začnou ukazovat propojení jednotlivých myšlenek, které byly zprvu nahodilé.
Čím více „křivosti“, obrázků, symbolů, barev, tím lépe. Všechno toto podporuje tvořivost a kreativitu a o to jde v myšlenkových mapách především.
Pokud nepoužíváte pastelky či fixy ihned při tvorbě mapy, obtáhněte si pak jednotlivé větvě např. zvýrazňovači. Barvy vám zároveň mapu a vaše myšlenky zpřehlední.
Asi dobře znáte situaci, kdy jste ponořeni v problému natolik, že pro stromy nevidíte les. Můžete ho vidět velmi těžko, když stojíte pod stromy a vidíte jen na pár metrů kolem sebe.
Mapa vám pomůže jednotlivé stromy zmapovat, abyste poté dokázali vidět celý les shora, jako byste se nechali vyvézt vrtulníkem do oblak. Mapa totiž ukazuje nejen detail, ale i celek. A pro pochopení celého problému potřebujeme oba pohledy.
Mapa ovšem pomůže i těm, kteří naopak tráví mnoho času ve vrtulníku. Vidí sice hodně souvislostí, ale uniká jim detail. Kreslením mapy se tak k detailu dostanete daleko snáze a souvislostí nakonec uvidíte mnohem víc.
Když si vytvoříte vlastní mapu a ukážete jí druhému člověku, nemusí jí zcela rozumět. Vaše mapa je totiž mapa VAŠICH myšlenek. Druhý by stejné téma se stejnými znalostmi namalovat úplně jinak. A proto, pokud byste svou mapu chtěli někomu předat, vysvětlete mu své myšlenkové pochody, aby mapu přečetl.
Myšlenkovou mapu můžete vytvořit třeba i na poradě. Dokonce je to skvělý nástroj na to, abyste společně vyřešili nějaký problém nebo vymysleli cokoliv nového.
Je ovšem důležité, aby na poradu každý přišel se SVOU mapou, kterou si předem připraví. Každý by měl věnovat určitý čas tomu, aby se sám zamyslel nad daným problémem či tématem.
Poté se na poradě sejdou všichni se svými mapami, představí je ostatním a vytvoří jednu společnou. Při vzájemném představování map totiž dojde k tomu, že všechny zúčastněné začnou napadat další asociace, které mohou zaznamenat do společné mapy. Týmová mapa nebude pak jen „součet“ individuálních map, ale jejich násobkem.
Pokud jste mapu zkusili, možná vám její podoba něco připomněla:
Jedno vychází z druhého a navazuje na sebe.
Teď, když víte, jak vytvořit myšlenkovou mapu, vezměte do ruky papír a tužku a pusťte se do ní.
Je možné, že když si zkusíte vytvořit svou myšlenkovou mapu poprvé v životě, může se vám zdát jako ne příliš užitečná. To se často stává v případě, že děláme poprvé v životě něco úplně nového, co nemáme zažité.
Nevzdávejte to po prvním neúspěchu, dejte mapám šanci.
Mám svou zásadu, že když zkouším něco nového, zkouším to minimálně třikrát, protože vím, že napoprvé se povede máloco. To mi připomíná, když jsem začala péct domácí kváskový chleba. Opravdu povedl se mi až šestý.
Uvidíte, že se myšlenkové mapy stanou vaším oblíbeným nástrojem pro krocení vašich myšlenek ?. Užijte si je.