Petra ŠimkováOtázku, která začíná slůvkem PROČ, nemám moc ráda. Směřuje-li do minulosti, je cítit výčitkou. Směřuje-li do přítomnosti či budoucnosti, může zavánět pochybnostmi. ALE… jedno PROČ doporučuji vřele všem, kteří chtějí něco dokázat, splnit si svůj sen, něco ve svém životě změnit.
Toto PROČ znamená důvod, kvůli kterému má smysl podnikat různé kroky a překonávat překážky. Dříve, než začnete cokoliv dělat, měli byste znát svůj důvod, své PROČ. PROČ chcete to či ono zvládnout, dosáhnout, dělat.
Má smysl věnovat svým důvodům trochu času. Dělat něco pro sebe je velmi užitečné, z čehož může mít prospěch i vaše okolí, a pokud to, co děláte, bude mít OPRAVDOVÝ smysl, budete úspěšní v konání.
Moje PROČ – proč běhám, proč se potím, proč si dávám do těla, je velmi jednoduché. Chci mít fyzičku, výdrž a energii. Chci se cítit fyzicky a psychicky dobře. A pohyb/běh mi k tomu pomáhá.
Nakonec je jedno, jestli běhám, jezdím na kole nebo chodím, důležité je, že tělo maká. Ne nadarmo to příroda nastavila tak, že pohyb vyplavuje endorfiny, díky kterým se člověk cítí šťastnější.
Vedlejší účinky
Navíc má pro mě pohyb příjemné vedlejší účinky. Čas, který věnuji běhu, se mi vrací i s úroky, protože mi dodá vždy tolik energie, že mi pak jde práce lépe od ruky. Nebolí mě záda v kříži jako dřív. Vyčistím si hlavu a pravidelně přicházím na nové nápady, které při své práci ihned zužitkovávám (kolik seminářů už jsem takto vymyslela…). Když dobíhám tramvaj nebo autobus, běžím s lehkostí a už „neplivu krev“. Dostanu se na vzduch i ve dnech, kdy bych normálně ven nešla. Udržuji si svou váhu a zpevňuji postavu, ze které mohu mít radost. Bývám zdravější než dřív a neschvátí mě kdejaký bacil. Mohla bych ještě pokračovat…
Každá činnost, pokud z ní máte radost, má prospěšné vedlejší účinky. Pokud je zatím nevidíte, neznamená to, že neexistují. V každém případě si ale na chvíli zastavte a přemýšlejte PROČ děláte to, co děláte, jaký to má smysl a co vám to přinese.
Své PROČ si napište, protože… Vaše PROČ vám může být užitečné ještě v jedné věci – v okamžiku, kdy ztrácíte motivaci, máte pocit, že se nehýbete z místa, přečtěte si, PROČ jste začali a PROČ děláte to, co děláte. Uvidíte, že motivace a vnitřní pohon zase začnou nabírat na obrátkách.
Být sám je někdy těžké
Známe své PROČ, ale i tak se někdy nedaří. Nejste na to náhodou sami?
Už jste si někdy najali na něco učitele, trenéra nebo jste byli na kurzu? Jsem si jistá, že ano. Jako malí jsme chodívali do hudební školy, hráli všelijaké sporty ve sportovních klubech, trávili čas v různých skupinách, ve kterých jsme se učili nové dovednosti a zlepšovali se. Proč toho nevyužít i v dospělosti? Čas od času se mi stává, že si mě lidé (a firmy) najmou, abych jim (jejich zaměstnancům) jako koučka pomohla si rozmyslet svoji budoucnost, naučit se prezentovat nebo se třeba stát lepším manažerem.
Učitelé, trenéři, školitelé – to jsou lidé vhodní přesně ve chvíli, kdy se chcete na své cestě posunout dál a už nevíte jak. Chcete něčeho ve svém životě dosáhnout a motivace se vždy nedostává.
Kouč, trenér, seminář, kurz – možnosti, které vás namotivují a hlavně ukážou, jak na to. Můžete je využít pro jakýkoliv svůj cíl. Mohou sice patřit mezi nejdražší způsoby motivace, ale fungují.
Když zapátráte v okolí nebo na internetu, můžete najít levnější variantu nebo se s někým podělíte o náklady anebo dokonce najdete dobrovolníka, který vám poskytne konzultaci zdarma.
Když jsem začínala běhat, nejdříve jsem zkoušela sama pracovat na svém zlepšování. Ačkoliv pracuji jako trenérka a koučka v oblasti vzdělávání dospělých, bývám dost tvrdohlavá a myslívám si, že se řadu věci můžu naučit sama. To samé jsem si myslela i o běhání.
Často se mi ovšem stávalo, že jsem to buď přehnala a přivodila si úraz nebo mi tréninky nepřinesly žádné zlepšování. Přemýšlela jsem, kde najdu pomoc a odborné vedení. Na webu jsem našla různé návody a několikatýdenní tréninkové plány. Přiznám se ale, že jsem nebyla moc ochotná to všechno hlídat, měřit si čas střídavého běhu a chůze apod.
Našla jsem i skupiny běžeckých nadšenců, kteří pořádali skupinové běhy pod odborným vedením. To jsem ale kvůli svému pracovnímu vytížení ihned zavrhla, protože jsem potřebovala a chtěla běhat, když jsem měla čas já a nemohla se přizpůsobovat druhým (právě kvůli těmto důvodům jsem si z různých sportů vybrala právě běh).
Jak ale najít trenéra, jehož času se přizpůsobovat nemohu a pochybuji o tom, že on by byl ochotný čekat na to, až mu zavolám, že mám čas. „Živý“ trenér byl pro mě tedy nepřijatelný.
Nakonec jsem si na rok předplatila sportovní aplikaci Endomondo, která v placené verzi umí sestavit tréninkový plán přesně podle vašich schopností. Zajásala jsem, protože jsem konečně našla „kouče“, který má čas vždycky, když ho mám já, připomíná, že mám jít daný den běhat, a ještě navíc uschovává veškeré statistiky o mých bězích, které mi ukazují pokroky. Roční předplatné stálo asi tolik, kolik stojí měsíční až dvouměsíční členství ve fitku. K tomu jsem si z knihovny půjčila pár příruček o běhání, abych se dozvěděla více o rozcvičování, protahování a běhání vůbec.
Tréninkový plán jsem následovala a pokroky se také brzy dostavily.
Pokud se vám nechce utrácet mnoho peněz za trenéry, kouče či kurzy (ať děláte cokoliv), zkuste googlit a věřím, že najdete spolek nebo skupinu, ke které se můžete fyzicky (nikoliv on-line) připojit. Přinese vám hodně užitku a můžete v ní sdílet své radosti i strasti. Existuje jich spousta. Jenom „běhacích“, které pořádají pravidelné běhy, jsem našla celou řadu.
Jak své trenéry, lektory, kurzy hledáte vy? Podělte se s námi do komentářů.
