Kolikrát se vám stalo, že jste chtěli něco začít dělat, věnovat se svému koníčku, začít cvičit, učit se cizí jazyk, přečíst knihu apod. a následně jste si sami řekli: „Nemám na to čas!“?
„Nemám čas“ je snad nejčastější výmluva, kterou slýchávám. Slýchávám také, že „nemám čas“ výmluva není, že to je realita. Otázkou však je, co bychom mohli udělat proto, abychom si na chtěnou činnost čas našli. Jakmile jsme ochotni přemýšlet nad tím, co můžeme udělat jinak, vydali jsme se správnou cestou.
Představte si nyní, po čem toužíte, čemu byste se rádi věnovali, co byste rádi podnikli. Co by se muselo stát, aby se představa stala realitou?
Představa neboli vizualizace cílového stavu je nesmírně důležitá proto, abyste si ujasnili, co přesně chcete. Nemáte čas na snění? Jakým činnostem se přes den věnujete? Kolik z nich má minimální smysl? Na seminářích time managementu se mi lidé přiznávají k tomu, že tráví příliš mnoho času na internetu čtením a prohlížením často nedůležitých informací, díváním se na televizi a sledováním pořadů nevalné hodnoty, trávením času s lidmi, kteří jim ve finále nepřináší mnoho užitečného apod. Kde byste VY mohli najít své časové rezervy? Ruku na srdce, kde vám protéká čas mezi prsty? Lidé jsou ochotni promarnit hodiny a hodiny a pak si stěžovat, že nemají čas.
Je pravda, že když se člověk rozhodne k jakékoliv změně a začne jí realizovat, stojí ho zpočátku nový způsob myšlení a konání hodně sil. Tato investice se pak vrací v podobě potěšení, radosti, nové energie z vykonané činnosti a také pocitu, že jste vyhráli sami nad sebou. Herečka Marie Rosůlková kdysi řekla: „Největší výhrou člověka je vyhrát sám nad sebou, ochočit si své slabosti a nebýt jejich otrokem.“ Ano, to VY máte v moci vše změnit. Nikdo jiný, jen VY!
Chce-li se člověk věnovat něčemu novému, něčeho dosáhnout, pomáhá, když si cíl „rozkrájíte“ na menší splnitelnější dílky, protože mnohdy se vám váš vysněný cíl zdá celkově těžko dosažitelný a jeho dosažení většinou končí neúspěchem, následným zklamáním a nedůvěrou v sebe sama.
Je ve vašich silách uběhnout pět kilometrů najednou, když netrénujete? Zhubli byste deset kilogramů za týden? Přečetli byste tlustou knihu za jeden večer při běžné rychlosti čtení? Takových otázek si můžete položit celou řadu. Pravděpodobně na ně odpovíte, že ne. Protože to není ve vašich momentálních silách.
Když si ale pětikilometrový úsek rozdělíte na menší úseky, kousek poběžíte, kousek půjdete, kousek poběžíte, kousek půjdete, …, je pravděpodobné, že zdoláte celých pět kilometrů. Nebo každý den budete běhat kratší vzdálenost, kterou budete postupně prodlužovat. Časem si vypěstujete fyzičku natolik, že pět kilometrů uběhnete bez mrknutí oka.
Deset kilo za týden zdravě neshodíte, ale když si dáte za cíl zhubnout půl kilogramu týdně, za dvacet týdnů máte dole kýžených deset kilo. Tlustou knihu přečtete, pokud si čas na její čtení rozdělíte např. na půl hodinku denně nebo budete trénovat rychločtení a časem i tlustou knihu zvládnete za jeden večer.
Zkuste věnovat zvýšenou pozornost činnostem, kterými se zabýváte. Během nich či nejlépe před jejich započetím si položte otázky typu: „Má tato činnost smysl? Co mi (někomu dalšímu) přináší? Jaký bude výsledek?“
Při spoustě činností zjistíte, že přínos celé aktivity není takový, jaký jste si původně mysleli. Stephen R. Covey ve své knize 7 návyků skutečně efektivních lidí říká: „Začínejte s myšlenkou na konec.“ Podíváte-li se na konec, na výsledek, můžete odhalit skutečnou hodnotu celé činnosti. Anebo zjistíte, že její hodnota není tak velká a přínosná. Rozhodnete se pak, zda se jí vůbec budete věnovat a nebo jí věnujete jen takovou energii, jakou si zaslouží. A zde se právě skrývají časové rezervy, které díky „kolotoči“ všedních dní člověk často ani nevidí.
Líbil se vám článek? Díky, že ho sdílíte na Facebooku.