Stává se vám někdy, že se necháte někým manipulovat? Že na první pohled vůbec nepoznáte, že s vámi někdo manipuluje a zjistíte to, až když druhému vyhovíte?
Co je vůbec manipulace? A jak jí poznáme?
Manipulace je styl komunikace, ve kterém manipulátor nutí druhého člověka, aby mu vyhověl. Používá k tomu různé formy nátlaku/prostředky, např. řev, diktát, citové vydírání, uvádí nepravdivé či záměrně zkreslené informace, atp. Důležité je si uvědomit, že jeho cílem je získat, zatím co vy máte ztratit.
Často se stává, že lidé manipulaci zpočátku neprohlédnou. Je to proto, že manipulátoři vědí, co na jaké lidi platí, a proto používají manipulaci „na míru“. Manipulace má několik forem, a tak není někdy jednoduché rozpoznat, zda se o manipulaci opravdu jedná.
V tomto článku se společně podíváme na typy manipulujících lidí, které definoval americký psycholog Everett L. Shostorm (1921-1992). Popsal celkem devět typů manipulativního chování, které se mezi lidmi vyskytuje. Jednotlivé typy pojmenoval přesně podle toho, jakým chováním se vyznačují. Zapamatujete si je tedy velmi snadno a v budoucnu je budete schopni všechny rozpoznat a dát si na ně pozor.
Už z pojmenování vyplývá, že jeho typ vychází z diktátu, z diktatury. Diktátor prosazuje vždy své názory, obvykle se odvolává na autority, tradici, odkazy předků. Může to být autoritativní šéf nebo tatínek. Používá věty typu: „Tak jsem řekl a tak to bude!“, které mají váhu a nic jiného neplatí. Nepřipouští jakékoliv diskuze, nemění svůj názor a nikdy neuzná svojí chybu.
Díky vhodně vybraným citacím prosazuje vždy svou. Vše si „ohne“ ve svůj prospěch, protože jak známo, „pravdu“ můžeme najít i ve zcela odlišných názorech.
Používá sílu, moc a je neústupný. Běda tomu, kdo se mu postaví. Rázem se stává jeho úhlavním nepřítelem.
Chudáček by velmi rád udělal to či ono, ale nedostává se mu sil. Zdůrazňuje své handicapy a prezentuje se jako člověk, jehož pocity méněcennosti nejsou zdaleka neoprávněné.
Nepříjemné úkoly „neslyší“ nebo „zapomene“. Tímto nenápadně nutí okolí, aby práci udělali za něj a on se mohl vyhnout namáhavé činnosti.
Snaží se ve vás vzbudit lítost, prezentuje svoji bezmoc, vyvolává časový tlak a pocit nutnosti mu pomáhat.
Velmi pohotový manipulátor, který si rychle, pohotově a úspěšně spočítá, co je pro něj v danou chvíli nejvýhodnější.
Jednou volí taktiku cukru, podruhé zase biče anebo pro jistotu „onemocní“ nebo na všechno zapomene. Staví druhé do nepříjemné situace s cílem, aby buď dělali určité činnosti za něj, nebo aby se kvůli němu nestalo to, na co jste spoléhali a co není v jeho zájmu.
Rád by se zúčastnil brigády, ale zrovna mu to v danou chvíli nedovolí jeho zdraví. Nebo by hrozně rád vytvořil požadovanou tabulku, kterou vám slíbil, ale ta jeho paměť…
Všechno, co chce a co je použitelné pro dosažení jeho cílů, si ovšem pamatuje velmi dobře.
Orientuje se v situaci, je velmi pohotový a rychle si spočítá, jak se má zachovat. Někdy v rozhovoru s ním můžete slyšet: „Tak za prvé…, za druhé…, za třetí ještě ode mne chcete toto a toto…“. Co se mu nehodí, do svého výčtu nepřidá a pokud si to neohlídáte, vylže se z toho.
Jako rostlina břečťanu parazituje na druhých. Podobně jako „chudáček“ manipuluje druhými lidmi svojí předstíranou naprostou závislostí na nich.
Jde mu o to, aby se o něj silnější jedinci starali a aby na nich mohl do značné míry parazitovat. Tomuto typu je velmi blízká hypochondrie – zdůrazňování svých potíží nebo těžkého osudu.
Chová se vlezle, vynucuje si oporu, vyvolává ve vás pocit, že se bez vás neobejde, že jste za něj do určité míry odpovědní, citově vydírá.
Drsňák své okolí prostě „ukřičí“. Vyvolává situace, kdy manipuluje hrubostí s nehoráznou jistotou, že právě on sám je ten, kdo má patent na rozum.
Lidé mu ustupují především proto, že je jim nepříjemné se s ním pouštět do konfliktu a přihlížet jeho řádění. Potkáte ho obvykle tam, kde je více lidí, např. v autobuse, kde si „vyřve“ místo k sezení nebo ve frontě, kde si řvaním a hlasitým poukazováním vynutí přednostní obsloužení na úkor lidí stojící před ním.
Již název napovídá, že je to člověk, který se „obětuje“ pro druhé. Proklamuje, že nechce nic pro sebe, jedná jen pro dobro druhých a nestojí ani o „špetku“ vděku.
Udělá pro vás první poslední, samou „láskou“ a „obětavostí“ by se pro vás rozkrájel.
Zde je potřeba si dát velký pozor. Obětavec totiž pomáhá hlavně tam, kde o to nestojíte a využívá toho, že neumíte říci NE.
Tváří se, že je obětavý a že nic za to, že pro vás dělá první poslední, nechce. Ale jedním si buďte jisti. Přijde doba, kdy za veškerou „obětavost“ bude něco chtít, protože si veškeré „oběti“ velmi dobře pamatuje.
Prezentuje vám, že za to nic nechce, jen maličkost… maličkost, která může mít např. podobu vašeho volného času. Své zájmy totiž vždy staví na první místo.
Obětavec citově vydírá a je to typ, který bývá často zastoupen v rodině.
Základní formou manipulace posledního spravedlivého je neustálá kontrola, kritika a vyvolávání pocitů nedostatečnosti. Ve svém okolí vyvolává pocity viny a dojem, že ostatní jsou špatní, málo charakterní, ledacos zanedbali atd.
Sám se podobně jako „diktátor“ považuje za dokonalého člověka, za člověka bez chyb a vůbec o sobě nepochybuje.
Chová se jako soudce, je jediným spravedlivým nositelem hodnot, považuje se za nejlepšího, ostatní jen kritizuje, soudí a obviňuje.
Tento typ „chrání“ ty, které si vyvolil, před jakýmikoliv vlivy běžného života. Stará se o ně, ale v návalu řady povinností se jich často zapomene zeptat, zda to či ono chtějí či ne.
Prezentuje se jako člověk, který ví, co je pro vás nejlepší, často to za vás udělá nebo vás nutí to udělat. Nepřipustí, že by se mohl mýlit.
Jeho název je odvozen z rodiny, protože právě v ní se tento manipulativní typ objevuje nejčastěji.
Má hyperprotektivní sklony, vyvolává pocit viny: „Já pro tebe chci přeci jen to nejlepší, tak to bys mi přeci neudělal.“ Nezáleží mu na tom, co si myslí druhá strana, nejde u něj o dialog.
Jestli jste viděli někdy film o mafii, dokážete si představit, jak se takový typ chová. Mafián vás ochrání, zaštítí, udělá pro vás více než dost, ale pouze za předpokladu, že mu budete sloužit, budete dělat pouze to, co chce on.
Pokud byste se s ním dostali do názorového střetu, „smete“ vás. Razí heslo: „Kdo nejde se mnou, jde pro mně.“
Používá zastrašující věty typu: „Víte, kdo já jsem?“ nebo „Víte, kde mám známé?“ Zastrašuje mocí, kterou svým jednáním dává najevo.
Používá tzv. podmínečnou lásku: „Mám tě rád, ale jen pokud budeš dělat to, co já chci!“ I zde platí některé charakteristiky jako u prvního typu – diktátora. Běda tomu, kdo se mu postaví. Rázem se stává jeho úhlavním nepřítelem, se kterým se nemilosrdně vypořádá.
Poznali jste v jednotlivých charakteristikách své známé nebo dokonce členy své rodiny? Předpokládám, že ano, protože manipulátoři se vyskytují všude. Manipulaci používají, protože sami neumí jednat napřímo. Manipulátoři jsou ve své podstatě slaboši, kteří svou neschopnost zakrývají maskou.
Nyní, když víte, jak se jednotlivé typy projevují, dokážete daleko snadněji rozpoznat i tu nejméně rozpoznatelnou manipulaci. Dříve, než začnete na jakýkoliv druh manipulace reagovat, promyslete si, co vám dotyčný člověk vlastně sděluje. Zjistíte totiž, že jeho cílem je, aby získal maximum na váš úkor.
A jak na manipulaci reagovat? To je téma na další článek, který pro vás ráda napíšu zase příště.